#Elektrotechnika Konec hysterie s proudovými chrániči a z nich odvozených přístrojů

Již delší dobu se v ČR a SR šíří téměř hysterie okolo používání proudových chráničů RCD proudově nezávislých (na magnetickém principu) proti proudově závislým (elektronickým). Mnohdy to v praxi dosahuje až absurdních situací jako jsou plošné zákazy použití a prodeje. 

Celé to navíc cíleně vyústilo v jasnou manipulaci v neprospěch odvozených přístrojů jako jsou proudově závislé (elektronické) RCCB a RCBO. V některých případech výrobců to až hraničí s pojmem nekalá soutěž či klamavá reklama.

Prezentují to bohužel jak zástupci výrobců, tak i různí přednášející na odborných seminářích, atd. Také to zbytečně podněcuje k mnoha nepodloženým rádoby „odborným“ diskuzím a sporům. 

Velmi často se tak míchají mezi sebou výrobní a instalační normy. Plete se také (mnohdy zase cíleně) použití proudových chráničů proudově závislých (elektronických) s typem AC. Pro vysvětlení: proudové chrániče typu AC nejsou skutečně doporučeny díky své přecitlivělosti na nahodilé DC složky v AC síti pro oblasti použití jako je zdravotnictví, jištění světelných obvodů, ... neboť u nich hrozí časté nežádoucí výpadky. Například v Německu se již mnoho let nesmí používat typ AC v domovní a bytové výstavbě, ale minimálně typ A. 

Rozhodli jsme se proto požádat o nezávislé zhodnocení situace z pohledu souvisejících aktuálních předpisů odborníka pana Zoulu. Zveřejňujeme proto jeho níže uvedenou plnou analýzu. Závěr tvoří také velmi přehledná tabulka pro elektroinstalace.

Věříme, že tímto počinem přispějeme ke zklidnění a především k bezpečnosti provozu elektroinstalací v ČR a SR.

Citace analýzy:

ÚVOD

V úvodu bych připomněl účel norem. Normy nejsou obecně závazné, ale udávají minimální požadavky na zajištění bezpečnosti. Tyto normy mohou být zezávazněny předpisem vyšší právní síly. Např. výrobkové normy bývají zezávazněny např. zák. č. 90/2016 Sb., o posouzení shody, dále zák. 309/2006 Sb. kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích odkazem na NV 378/2001 Sb. kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí apod. Instalační normy zákonem č. 250/2021 Sb. o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení, potažmo NV 190/2022 Sb. o vyhrazených technických elektrických zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti. Dále také nesmíme zapomenout na zezávaznění ustanovení norem smlouvou mezi investorem a zhotovitelem instalace, ve které by měly být vymezeny požadavky na bezpečnost a kvalitu el. instalace.  

Oddíl A  - výrobce

Pro výrobce proudových chráničů (obecné označení RCD) platí výrobkové 

• ČSN EN 61009-1 ed. 3:2013 + A1 + A11 + A12 + A13 + A2  - Proudové chrániče s vestavěnou nadproudovou ochranou pro domovní a podobné použití (RCBO) - Část 1: Všeobecná pravidla
• ČSN - EN 61009-2-1:1997 + A11 - Proudové chrániče s vestavěnou nadproudovou ochranou pro domovní a podobné použití (RCBO), Část 2-1: Použitelnost všeobecných pravidel pro RCBO funkčně nezávislé na síťovém napětí.
• ČSN EN 61008-1 ed. 3:2013 + A1 + A11 + A12 + A2 + Opr1  - Proudové chrániče bez vestavěné nadproudové ochrany pro domovní a podobné použití (RCCB) - Část 1: Obecná pravidla
• ČSN - EN 61008-2-1:1997 + A11 - Proudové chrániče bez vestavěné nadproudové ochrany pro domovní a podobné použití (RCCB) - Část 2-1: Použitelnost všeobecných pravidel pro RCCB funkčně nezávislé na síťovém napětí
• ČSN EN 62423 ed. 2:2013 + A11 + A12 – Proudové chrániče s vestavěnou nadproudovou ochranou a bez vestavěné nadproudové ochrany pro domovní a podobné použití typu F a typu B
• ČSN 35 4185:2016 + Z1 + Z2  - Proudové chrániče s vestavěnou nadproudovou ochranou nebo bez vestavěné nadproudové ochrany pro zásuvky pro domovní a podobné použití
• ČSN EN 63024:2019  - Požadavky na zařízení pro automatické opětné zapínání (ARD) pro jističe a proudové chrániče RCBO a RCCB pro domácnost a podobné použití 
• ČSN EN 60947-2 ed. 4:2018 + A1 + Opr1 + Z1 – Spínací a řídící přístroje nízkého napětí – Část 2: Jističe
• ČSN EN IEC 61543 ed. 2:2024 + A12 – Proudové chrániče (RCD) pro domovní a podobné použití – Elektromagnetická kompatibilita
• Pro proudové chrániče funkčně závislé s nadproudovou ochranou RCBO (elektronické chráničojističe) platí ustanovení normy ČSN EN 61009-1 ed. 3:2013 + A1 + A11 + A12 + A13 + A2. 
  Jsou takové RCBO u nichž funkce detekce, hodnocení a přerušení závisení na síťovém napětí. 
• Pro proudové chrániče funkčně nezávislé s nadproudovou ochranou RCBO (mechanické chráničojističe) platí ustanovení normy ČSN EN 61009-2-1:1997 + A11, která doplňuje a odkazuje na články ČSN EN 61009-1 ed. 3:2013 + A1 + A11 + A12 + A13 + A2.
  Jsou takové RCBO u nichž funkce detekce, hodnocení a přerušení nezávisení na síťovém napětí. 
  Poznámka: Obdobně je to například i pro rozváděče, kdy je základní norma (61439-1), na kterou navazují doplňky či příslušné normy (61439 – 3).
• Pro proudové chrániče funkčně závislé bez nadproudové ochrany RCCB (elektronické chrániče) platí ustanovení normy ČSN EN 61008-1 ed. 3:2013 + A1 + A11 + A12 + A2 + Opr1**.**  
• Pro proudové chrániče funkčně nezávislé bez nadproudové ochrany RCCB (mechanické chrániče) platí ustanovení normy ČSN EN 61008-2-1:1997 + A11, která doplňuje a odkazuje na články ČSN EN 61008-1 ed. 3:2013 + A1 + A11 + A12 + A2 + Opr1.
• Norma ČSN EN 62423 ed. 2:2013 + A11 + A12 platí pro RCD mechanické i elektrické typu F a B. 
• Norma ČSN EN 60947-2 ed. 4:2018 + A1 + Opr1 + Z1 platí také pro jističe s funkcí ochrany před reziduálním proudem, obecně značení RCM. 

Obr 1.        Pro informaci příklad málo známých přístrojů RCM

Z hlediska reziduálních proudů se dělí na 

1. Jističe zajišťující jako integrovanou vlastnost i ochranu před reziduálním proudem – CBR. CBR mohou být typu AC, A s časovou prodlevou i bez ní, jak funkčně závislé na sdruženém napětí, tak funkčně nezávislé.
2. Stavebnicové proudové chrániče bez vestavěného zařízení pro vypínání proudu  - MRCD. MRCD mohou být typu AC, A , B s časovou prodlevou i bez ní, jak funkčně závislé na zdroji napětí, tak funkčně nezávislé.

Výběr základních charakteristik RCD

• Označení RCBO, RCCB, CBR i MRCD je shodné pro proudové chrániče funkčně závislé (elektronické) i funkčně nezávislé (mechanické).

Schéma zapojení je stejné.

Rozdíl je pouze ve značení  - tab. Z1:

• Jmenovitý proud na výstupu bez označení ampéru a před ním charakteristika jištění (B, C nebo D) – viditelné po instalaci přístroje (Z tab. Z3)
• V blízkosti svorek musí být informace o druhu připojovacích vodičů

• Značení svorek z hlediska typů vodičů:

• Typy RCD   

• Značka pro selektivní RCD je velké písmeno „S“ případně „G“ či „K“ pro RCD se zpožděním
• Značka pro RCD vhodný pro užití při teplotách do  -25°C    
• Atd. ….

Splní-li výrobce proudových chráničů relevantní požadavky shora uvedených norem, výrobek řádně označí, posoudí shodu a následně vystaví EU prohlášení o shodě, při dodání na trh dodá průvodní dokumentaci, má se za to, že takový výrobek je bezpečný. Nezáleží při tom, zda-li se jedná o proudový chránič mechanický či elektronický.

Porovnání vlastností mechanických a elektrických RCBO, RCCB

Tabulka 1

*) Dle ČSN EN61140 ed. 3 čl. 4.1 platí základní pravidlo: Nebezpečné živé části nesmějí být přístupné a přístupné vodivé části nesmí být nebezpečně živé za normálních podmínek ani za podmínek jedné poruchy.

Uvedený výňatek z požadavků výrobkových norem a jejich znalost je potřebná pro správný návrh např. rozváděčů (min. stupeň znečištění mikroprostředí je 2, kategorie přepětí max III, při výpočtu oteplení rozváděče potřebná znalost oteplení různých částí RCBO, pro určené použití v obvodu musíme znát třídění RCBO a jejich značení, …).

Z výše uvedeného vyplývá, že elektrotechnici pro správnou aplikaci a případnou kontrolu RCD v elektrických instalací by měli mít povědomí o shora citovaných normách.

Oddíl B  - el. instalace

Požadavky na užití proudových chráničů v elektrických instalacích jsou uvedeny v souboru norem řady ČSN 33 2000 a v podobných instalačních normách.

1. ČSN 33 2000-4-41 ed. 3:2018 + Z1 + Z2  - Ochranná opatření pro zajištění bezpečnosti – Ochrana před úrazem elektrickým proudem
   Čl. 411.3.3  - obecný požadavek na RCD s vybavovacím proudem do 30 mA.
   Čl. 411.3.4  - obecný požadavek na RCD s vybavovacím proudem do 30 mA.
   Čl. 415.1.1  - obecný požadavek na RCD s vybavovacím proudem do 30 mA.
2. ČSN 33 2000-5-53 ed. 3:2022  - Elektrické instalace nízkého napětí –
   Část 5-53: Výběr a stavba elektrických zařízení – Spínací a řídicí přístroje

Čl. 530.3.19. 

530.3.19 proudový chráníč (residual current device) RCD

mechanický spínací přístroj určený k zapínání, vedení a vypínání proudů v normálních provozních podmínkácha k vyvolání vypnutí kontaktů, když reziduální proud dosáhne dané hodnoty za stanovených podmínek. 

Poznámka 1 k heslu:

Proudový chránič může být kombinací různých samostatných prvků určených ke zjišťování a hodnocení reziduálního proudu a k zapínání a vypínání proudu.

Poznámka 2 k heslu:

RCD zahrnuje zařízení jako RCCB, RCBO, CBR a MRCD. Tabulka 536.2 poskytuje informace týkající se různých přístrojů odpovídajících hlavní obecné funkci.

Kap. 531.3

Vždy je obecný odkaz na RCD. V jednotlivých článcích této kapitoly je upřesnění z hlediska velikosti unikajících proudů a jejich průběhu, dále je upřesnění z hlediska zpožděného vybavení. V celé normě není žádná zmíňka o dělení RCD z hlediska mechanických a elektronických RCD.

Je zde definováno v čl. 531.3.4.1 a 531.3.4.2  použití RCD v závislosti na vnějších vlivech a to:

Pro BA1, BA2 a BA3 musí být použité RCCB nebo RCBO, nezáleží však, zda závislý či nezávislý na síti. 

Pro BA4 a BA5 mohou být použité RCCB, RCBO, CBR i MRCD, opět nezáleží, zda závislý či nezávislý na síti.

Poznámka: Schopnost osob 

• BA1: běžná nepoučené osoby, laici
• BA2: děti např. mateřské školy, školky
• BA3: invalidé osoby, které nejsou zcela fyzicky a duševně schopné (nemocné a staré osoby)
• BA4: poučené osoby
• BA5: osoby znalé.

Tabulka z normy ČSN 33 2000-5-53 ed. 3:2022 poruchové proudy a k nim vhodných typů RCD (opět nezáleží či elektronické nebo mechanické).

Tabulka 2

Tabulka přístrojů z normy ČSN 33 2000-5-53 ed. 3:2022 pro různé přiřazené funkce 

(opět nezáleží či elektronické nebo mechanické).

Tabulka 3

Tabulka přístrojů pro odpojování a spínání z normy ČSN 33 2000-5-53 ed. 3  

(část o RCD kde opět nezáleží či elektronické nebo mechanické).

Tabulka 4

3) ČSN 33 2000-7 – soubor

Téměř v celé řadě části 7 je nějaký požadavek na použití různých proudových chráničů RCD. Např. ve zdravotnictví nelze instalovat RCD typu AC, ostatní, tj. A, F, B lze použít. V žádné části 7 jsem však nenašel zmínku o proudově nezávislých či proudově závislých RCD.

4. A další normy jako:

Tabulka 5

ZÁVĚR

Proudové chrániče RCD funkčně závislé na síťovém napětí (elektronické) i funkčně nezávislé (mechanické) vyrobené podle výše uvedených výrobkových norem a splňující požadavky zák. č. 90/2016 Sb., o posuzování shody, v platném znění splňují základní požadavky na minimální přijatelnou úroveň bezpečnosti a lze je tudíž podle platné legislativy považovat výrobky bezpečné.

Z výše uvedené analýzy používání RCD funkčně závislých na síťovém napětí (elektronické) a funkčně nezávislých (mechanické) lze vyvodit, že popsané instalační normy neobsahují žádný požadavek na dělení RCD z hlediska závislosti na připojení vnitřních obvodů chrániče k napájecí síti, viz tabulka 5. 

Z hlediska platné legislativy je možné rovnocenně používat RCD jak funkčně závislé na síťovém napětí (elektronické) tak i funkčně nezávislé na napájecí síti (mechanické).

V případě použití 4 pólových RCD funkčně závislých na síťovém napětí může při některých aplikacích vzniknout nebezpečný stav, který však není v legislativě zmiňován a tedy záleží hlavně na projektantovi, jaký typ RCD pro danou aplikaci navrhne. Situaci mírně komplikuje malá informovanost elektrotechnické veřejnosti o RCD proudově nezávislých a RCD proudově závislých a také ne zcela zřetelné značení elektronických RCD.   

Poskytnuté informace nejsou vyčerpávající, jejich doplnění je na každém samostatně.

Pro správné navrhování a používání RCD v elektrických instalacích tak, aby nedocházelo k nežádoucím vybavení a RCD spolehlivě plnil požadovanou funkci je nezbytná znalost příslušných výrobkových norem, norem instalačních pro konkrétní aplikaci a znalost koncového zařízení včetně návodu k jeho použití. 

Volba konkrétního RCD by měla nastat až po analýze obvodu který má být příslušným RCD chráněn. 

Každý druh RCD má svá pro i proti jak naznačují informace dle tabulky 1, vyhodnocení ponechám na každém čtenáři. 

V Plzni dne 21.10.2025

Vypracoval:  Miroslav Zoula

NA ZÁKLADĚ PŘIPOMÍNEK A DOTAZŮ BYLA ANALÝZA JEŠTĚ PANEM ZOULOU DOPLNĚNA:

První část:

Jak vidno z některých reakcí na publikovaný rozbor RCD, stále se vyskytují nějaké nejasnosti a možná i nepochopení. Z tohoto důvodu dále v textu doplňuji a upřesňuji můj názor na dosavadní publikovaný text.

 Hlavní výhrady byly směřovány k vysvětlení norem ČSN EN 61009-1, ČSN EN 61009-2-1 a ČSN EN 61008-1, ČSN EN 61008-2-1.

 ČSN EN 61009 -1  Proudové chrániče s vestavěnou nadproudovou ochranou pro domovní a podobné použití (RCBO) – Část 1: Obecná pravidla

Tato norma uvádí požadavky na proudové chrániče s vestavenou nadproudovou ochranou jak funkčně nezávislé tak funkčně závislé na síťovém napětí.

Hned v úvoduje napsáno:

„Tato část zahrnuje definice, požadavky a zkoušky, vztahující se na všechny typy RCBO.

Má-li platit pro určitý typ, tato část se používá spolu s příslušnou částí, a to:

   Část 2-1: Použitelnost obecných pravidel pro RCBO funkčně nezávislé na síťovém napětí.

   Část 2-2: Použitelnost obecných pravidel pro RCBO funkčně závislé na síťovém napětí.“

Část 2-2 není v soustavě ČSN zavedena. S ohledem na proces posuzování shody jsou RCBO posuzovány podle základní normy, kterou je ČSN EN 61009 -1 a ve které jsou uvedeny požadavky pro oba typy proudových chráničů.

V rozsahu platnosti je uvedeno, cituji: 

„Tato mezinárodní norma platí pro proudové chrániče s vestavěnou nadproudovou ochranou funkčně nezávislé nebo funkčně závislé na síťovém napětí, pro domovní a podobné použití (dále jen RCBO)“.

Z výše uvedeného budou pro proudové chrániče funkčně nezávislé používány obě normy ČSN EN 61009 -1 a ČSN EN 61009 -2-1. A pro proudové chrániče funkčně závislé bude používána pouze základní norma ČSN EN 61009 -1.

ČSN EN 61008-1   Proudové chrániče bez vestavěné nadproudové ochrany pro domovní a podobné použití (RCCB) – Část 1: Obecná pravidla

Tato norma uvádí požadavky na proudové chrániče bez vestavěné nadproudové ochrany jak funkčně nezávislé tak funkčně závislé na síťovém napětí.

Ostatní informace jsou analogické jako pro RCBO.

Druhá část:

Přerušení PEN vodiče před proudovým chráničem není porucha RCD ani jeho připojení, ale TN-C instalace před RCD.

V každé nové budově, ve které je použito ochranné pospojování (ČSN 33 2000-4-41 ed. 3 čl. 411.3.1.2 a ČSN 33 2000-5-54 ed. 3 čl. 542.4.1) musí být MET přípojnice a to i v případě doinstalace RCD ve staré zástavbě (protože instalace RCD je zásahem do instalace při němž musí být provedena výchozí revize a u takového zásahu musí být pro daný obvod dodrženy veškeré platné normy viz. ČSN 33 2000-1 ed. 2 čl. 11.2 písm. f - platí i pro rozšiřování nebo změny stávajících zařízení a jejich částí).

MET uzemňovací svorka musí dle ČSN 33 2000-5-54 ed. 3 čl. 542.4.1 být připojena k uzemňovacímu přívodu, vodičům hl. pospojování, ochranným vodičům, … 

RCD je možné zapojit pouze v soustavě TN-S. V objektech napájených z distribuční sítě (TN-C) proto musí v nějakém místě instalace existovat bod rozdělení. V bodě rozdělení soustavy z TN-C na TN-S musí být propojen PEN, PE a N vodič (ČSN 33 2000-5-54 čl. 543.4.3). PEN (PE) vodič musí být v bodě rozdělení spojen s MET vodičem hlavního pospojování (ČSN 33 2000-5-54 ed. 3 čl. 542.4.1 a obr. v příloze B). V bodě rozdělení je navíc doporučeno vodič PEN (PE) připojit k zemniči např. přes MET přípojnici jak uvedeno na obr. 54.1a, 54.1b a 54.1c.

Cesta PE vodiče do země je proto zdvojená. S ohledem k bodu rozdělení je za tímto bodem i vodič PE a N vodivě propojen.

Za shora uvedených předpokladů pak přerušení PEN vodiče před RCD neznamená ztrátu funkce instalovaného RCD ať se jedné o napěťově nezávislý (magnetický) tak o napěťově závislý (elektronický) RCD.

V případě, že MET svorkovnice nebude vodivě připojena k uzemňovací soustavě, popřípadě k PEN vodiči v místě před jeho přerušením mohou nastat dvě možnosti:

1. Sepnutí spotřebiče chráněného RCD

Na všechny vodivé neživé části obvodu se přes N a bod rozdělení dostane nebezpečné napětí. V tomto případě magnetické RCD nebude správně fungovat a dochází k nebezpečnému stavu a elektronický RCD nebude fungovat vůbec, což také povede k nebezpečnému stavu.

2. Sepnutí spotřebiče chráněného RCD (ať magnetický tak i elektronický) a současně jakéhokoliv spotřebiče v jiné fázi

Na všechny spotřebiče v předmětných obvodech se dostane sdružené napětí.

Případnou odpovědnost za škody by měl řešit v konkrétních případech soud.

Výše uvedené také podporuje článek z časopisu ElektroPrůmysl z listopadu 2025:

Přerušení vodiče PEN před proudovým chráničem Použitelnost proudového chrániče má určitá omezení, která vyplývají z principu funkce. V případě přerušení PEN vodiče (TN-C sítě) se na neživou část dostane nebezpečné dotykové napětí. Při dotyku osoby s neživou částí je tělový proud vyhodnocen jako pracovní proud a proudový chránič nemá důvod k vybavení. Řešením je předepsané přizemňování vodiče PEN a vodičů PE v posledním místě rozdělení. Toto opatření snižuje dotykové napětí na neživé části a rovněž zaručí spolehlivé vypnutí proudového chrániče v případě dotyku osoby.  

A dále dotazy a odpovědi:

DOTAZ: A co přerušení vodiče PEN před PCHR, pak Vám přestane u napěťově závislých chráničů fungovat dopňková ochrana dle ČSN 33 2000-4-41 ed. 3. Kdo ponese odpovědnost za úraz? Byly vyhodnoceny správně rizika?

Možná začnu tím, že asi víte, že OEZ má speciálně vyrobené prezentační kufříky, se kterýmu předvádí co udělá proudově závislý chránič, když mu odpojíte „N“ vodič. V reálném provozu je to však jinak. Nejsou to v běžném provozu kufříky, ale reálné obvody.

V bodě rozdělení soustavy z TN-C na TN-S je propojen PEN, PE a N vodič. Bod rozdělení má být spojen s MET vodičem hlavního pospojování (a obvykle to v nějakém místě instalace ve skutečnosti i je). Toto musí být uděláno ještě před RCD. Z toho vyplývá, že při přerušení PEN vodiče před RCD (za to ani není možné) PE vodič chráněného obvodu musí být nějakou cestou vodivě spojen se zemí (je-li instalace provedená dle platných ČSN) a vzhledem k bodu je tedy jednoznačně funkční i vodič N.

Přerušení PEN vodiče pak nemá vliv na funkci RCD, podotýkám že pouze při správně provedené instalaci. 

DOTAZ: Neviem prečo zámerne zavádzate elektrotechnickú verejnosť týmto článkom. V článku nie sú spomenuté všetky výrobkové normy pre RCD, najmä pre tie napäťovo závislé. Napríklad:
„Pro proudové chrániče funkčně závislé bez nadproudové ochrany RCCB (elektronické chrániče) platí ustanovení normy ČSN EN 61008-1 ed. 3:2013 + A1 + A11 + A12 + A2 + Opr1.“ – u zámerne nepíšete o druhej povinnej norme EN 61008-2-2, ktorá špecifikuje napäťovo závislé RCCB.
„Pro proudové chrániče funkčně závislé s nadproudovou ochranou RCBO (elektronické chráničojističe) platí ustanovení normy ČSN EN 61009-1 ed. 3:2013 + A1 + A11 + A12 + A13 + A2. “ tu zámerne nepíšete o druhej povinnej norme EN 61009-2-2, ktorá špecifikuje napäťovo závislé RCBO.

Rozhodně nebylo vůbec ani mým skrytým záměrem někoho jakkoli mystifikovat. Naopak, po letech zavádějících informací v tomto tématu udělat konečně jasno. K Vaší konkrétní připomínce sděluji:

Vámi uvedené normy EN 61008-2-2 a EN 61009-2-2 nejsou vůbec do naší soustavy norem ČSN implementovány. Jde tedy konkrétně o uváděnou část 2-2.   Je proto zbytečné takovou normu číst, natož se jí pak řídit. Pozná se to snadno tak, že platné normy pro ČR jsou označeny ČSN EN …

Legislativně platí tyto jasná pravidla:

IEC:
Oficiální rozhodnutí nebo dohody IEC týkající se technických otázek připravené technickými komisemi, v nichž jsou zastoupeny všechny zainteresované národní komitéty, vyjadřují v nejvyšší možné míře mezinárodní shodu v názoru na předmět, kterého se týkají. Mají formu doporučení pro používání publikované formou norem, technických zpráv nebo pokynů a v tomto smyslu jsou přijímány národními komitéty. 
Na podporu mezinárodního sjednocení tyto komitéty mezinárodní normy IEC transparentně v maximálně možné míře do svých národních a regionálních norem. 
Každý rozdíl mezi normou IEC a odpovídající národní nebo regionální normou se v těchto normách jasně vyznačí. 
IEC nemá žádný postup týkající se vyznačování schválení a nenese žádnou odpovědnost za prohlášení o shodě předmětu s některou jeho normou.

Označení takto převzatých norem znamená, že:

ČSN EN je česká technická norma identická s EN v technickém obsahu a stavbě.
ČSN P ENV je česká předběžná norma identická s ENV v technickém obsahu a stavbě.
ČSN ETS je česká technická norma identická s ETS v technickém obsahu a stavbě.
ČSN P I-ETS je česká předběžná norma identická s I-ETS v technickém obsahu a stavbě.
ČSN ISO je česká technická norma identická s normou ISO v technickém obsahu a stavbě.
ČSN IEC je česká technická norma identická s normou IEC v technickém obsahu a stavbě.
ČSN EN ISO je česká technická norma identická s normou EN ISO v technickém obsahu a stavbě.

DOTAZ: „Vámi uvedené normy EN 61008-2-2 a EN 61009-2-2 nejsou vůbec do naší soustavy norem ČSN implementovány. Jde tedy konkrétně o uváděnou část 2-2. Je proto zbytečné takovou normu číst, natož se jí pak řídit.“
toto sú normy, ktoré definujú napäťovo závislé RCCB a RCBO a pokiaľ tieto normy neboli implementované do sústavy ČSN, tak bol na to zjavne dôvod.
Nikde ste ani slovkom nespomenuli, čo Vám predpisujú už v úvode normy ČSN EN 61008-1 a ČSN EN 61009-1, že obsahujú definície a požiadavky aj napäťovo závislých a aj napäťovo nezávislých RCCB a RCBO a pre toto ich musíte používať v spojení ďalších noriem -2-1 pre napäťovo nezávislé RCCB (ČSN EN 61008-2-1) alebo RCBO (ČSN EN 61009-2-1) alebo -2-2 pre napäťovo závislé RCCB (EN 61008-2-2) alebo RCBO (EN 61009-2-2).
Pokiaľ prezentujete, že pre napäťovo závislé stačí použiť samotné normy ČSN EN 61008-1 alebo ČSN EN 61009-1, tak už podľa úvodu týchto noriem to neprezentujete korektne, lebo práve tá druhá norma EN 61008-2-2 alebo EN 61009-2-2 špecifikuje napäťovo závislé RCCB alebo RCBO.

Publikovaný článek má za účel obecně informovat elektrotechnickou veřejnost a vyjadřuje pouze náš pohled na danou situaci s použitím RCD a zajisté neobsahuje a také nezahrnuje veškerá témata dané problematiky. Vaše připomínky jsou sice podnětné, leč jsou nad rámec účelu námi prezentovaného článku.

Váš dotaz směřuje k výrobcům RCD nebo k montážním organizacím zabývajících se požadavky na jejich instalaci?

Pokud k výrobcům, pak dle zák. č. 90/2016 Sb., o posuzování shody v platném znění odpovídá za výrobek uvedený na trh výrobce tohoto výrobku. Pokud máte k některému výrobku důvodné podezření, že nesplňuje požadavky na bezpečnost, máte možnost obrátit se na příslušné kontrolní orgány.

Pokud je dotaz směřován montážním organizacím k požadavkům pro aplikaci RCD do elektrické instalace dále Vám sdělujeme náš názor.  Normy a předpisy uvedené v publikovaném textu normy odráží stav naší normalizace k datu zveřejnění. Z jakého důvodu nejsou do naší soustavy ČSN implementovány normy EN 60008-2-2  a EN 60009-2-2 nám také není známo. Nicméně neimplementování považuji za velmi logické a rozumné. Pro bližší informace se můžete obrátit na zodpovědné pracovníky v naší legislativě.

DOTAZ: „Vždy je obecný odkaz na RCD. V jednotlivých článcích této kapitoly je upřesnění z hlediska velikosti unikajících proudů a jejich průběhu, dále je upřesnění z hlediska zpožděného vybavení. V celé normě není žádná zmíňka o dělení RCD z hlediska mechanických a elektronických RCD. Je zde definováno v čl. 531.3.4.1 a 531.3.4.2 použití RCD v závislosti na vnějších vlivech a to :
Pro BA1, BA2 a BA3 musí být použité RCCB nebo RCBO, nezáleží však, zda závislý či nezávislý na síti.
Pro BA4 a BA5 mohou být použité RCCB, RCBO, CBR i MRCD, opět nezáleží, zda závislý či nezávislý na síti.“
v týchto článkoch norma jasne definuje, ktorým normám majú vyhovovať RCD a to sú normy EN 61008-1 a EN 61008-2-1 pre RCCB alebo EN 61009-1 a EN 61009-2-1 pre RCBO. Toto sú normové požiadavky pre napäťovo nezávislé prvky. Pre napäťovo závislé RCD platia normy EN 61008-1 a EN 61008-2-2 pre RCCB a EN 61009-1 a EN61009-2-2 pre RCBO. A túto podmienku v tej norme nikde nevidím. Teda pokiaľ sa bavíme o bežných RCD typu AC alebo typu A. Lebo RCD typu F alebo typu B sú podľa iných noriem špecifikované.

Zde máte z našeho pohledu naprostou pravdu v tvrzení, že cituji „v týchto článkoch norma jasne definuje, ktorým normám majú vyhovovať RCD“.  Další Vaše informace jsou Vámi podaný Váš názor. Opět bychom Vás odkázali na příslušná místa jako je např. organizace TIČR s příslušným dotazem.

DOTAZ: Elaborát celkem podrobný, ale podle citace z ČSN 33 2000-5-53  čl.  531.3.4.1 pro laiky, postižené, děti...,  příp 531.3.6 pro doplňkovou ochranu musí RCBO splňovat požadavky EN 61009-1 a EN 61009-2-1 (61008-1 a 61008-2-1 průmysl) kde to jediné písmenko "a" dost háže vidle do celé téhle konstrukce.

Neháže to této konstrukce žádné vidle. Jde jen o VELMI časté nepochopení textu a neznalost základních norem pro RCD. Např. "pro doplňkovou ochranu musí RCBO splňovat požadavky EN 61009-1 a EN 61009-2-1 (61008-1 a 61008-2-1 průmysl)" .Přitom ČSN EN 61009-1 pojednává o RCD s nadproudovou ochranou pro domácnosti a podobné účely a ČSN EN 61008-1 pojednává o RCD bez nadproudové ochrany pro domácnosti a podobné účely.

DOTAZ: Kdo tohle do normy protlačil nehodlám nijak spekulovat, ale je to tam už dost dlouho... Splňují vaše napěťově závislé chrániče normu 61009-2-1 (61008-2-1)? pokud ano, tak to na ně napište, nebo vydejte certifikát že ji splňují a je to vyřízeno bez jakýchkoliv diskuzí.  

Není třeba žádný certifikát. Na základě zákona 90/2016 Sb. o posuzování shody a příslušných norem ČSN EN 61009-1 nebo ČSN EN 61008-1 bohatě stačí označení stanovené právními předpisy. Tedy v našem případě z boku přístrojů číslo normy. Navíc naše typové označení pro napěťově závislé přístroje mají na konci malé písmenko „e“. PEP-6PJe. Také v našem katalogu a na webových stránkách máme viditelné značení příslušné normy (RCBO mohou být jak nezávislé tak i závislé na síťovém napětí).

DOTAZ: Pokud se však pouštíte do obhajoby proudově závislých chráničů, dopouštíte se v úvodní části dopisu několika nepřesností, které oslabují věrohodnost celého textu.

Uvádíte, že proudové chrániče typu AC jsou citlivé na nahodilé DC složky, což má vést k častým nežádoucím výpadkům. Ve skutečnosti je tomu však naopak – chrániče typu AC nejsou citlivé na DC složky.  Přítomnost DC složky způsobuje magnetizaci cívky, čímž dochází k tzv. „zaslepení“ chrániče. Ten pak nemusí reagovat ani na zvýšený unikající proud střídavé složky a nevypne. Z tohoto důvodu je použití chráničů typu AC ve Vámi zmiňovaných instalacích výslovně zakázáno.

Plně se jistě nepouštíme do obhajoby proudově závislých chráničů oproti nezávislým (sám doma používám obojí 😊). Jen tvrdím, že ani jeden ze systémů není nebezpečný, a tudíž ani zakázaný. Každý najde své výhody a nevýhody a tím i své konkrétní uplatnění. Rozhodnutí je na projektantovi či na přání investora…… nikoli určení předpisem (mimo typů chráničů jako jsou A,B, atd.).

K Vašemu popisu máte jistě částečnou pravdu v tom, že přítomnost DC složky způsobuje magnetizaci cívky, čímž dochází k tzv. „zaslepení“ chrániče. Proto také vznikly chrániče typu „B“. Proudové chrániče roky vyvíjíme a máme také letitou zpětnou vazbu z praxe. Za nás je to takto:

Pro chániče typu „B“ platí:

 Pokud v AC obvodu dosáhne DC složka hranice 6 až 10 mA DC (přesnou hranici si určuje výrobce … za nás je to 10 mA DC), kdy by mohlo dojít ke zmagnetizování cívky musí přístroj reagovat tak, že sám sebe vypne (de facto dokud ještě může).

Jsou určeny pro všechny druhy reziduálních proudů, tj. střídavé, pulzující stejnosměrné a hladké stejnosměrné reziduální proudy. Vyšší stejnosměrný reziduální proud se vyskytuje u nabíječek, v průmyslových a komerčních instalacích, někdy i v domovních instalacích, kde se používají frekvenční měniče, fotovoltaické elektrárny a další zařízení s výkonovými polovodičovými prvky. V případě překročení hodnoty 6 až 10 mA DC tedy musí proudových chránič obvody vypnout neboť hrozí jeho znehybnění.

Vhodné obecně pro ochranu u zařízení jako jsou měniče. Ty především způsobují rušivé DC jevy. Konkrétně to jsou jakékoli nabíjecí stanice (od koloběžek až to elektromobily) a také zařízení ve fotovoltaice. Taková zařízení jsou pak s proudovými chrániči typu „B“ pro uživatele skutečně bezpečná.

Vysoká nežádoucí DC složka, nahodile vygenerovaná zpět do AC sítě může u proudové chrániče typu „AC“ nebo „A“ při současném svodu a lidském dotyku se zařízením způsobit tak život ohrožující situaci.

Nežádoucí stejnosměrná složka DC dokáže totiž zmagnetizovat cívku v  proudovém chrániči a  tím ji zcela vyřadit z provozu. V tu chvíli nastává situace jako by v obvodu de facto žádný proudový chránič nebyl. Normou je stanovena nebezpečná hranice hodnotou 6 až 10 mA DC. To znamená, že proudový chránič typu „B“ musí umět přesně detekovat nejen svodové (reziduální) proudy AC (10, 30, 100 či 300 mA), ale také DC proudy a na ně při překročení hranice musí reagovat spolehlivým vypnutím.

Pokud se tedy DC proud dostane nad hranici 6 až 10  mA musí proudový chránič bezpečně vypnout, a to i přes to, že současně nevznikl žádný svodový proud. Pochopitelně i obráceně musí reagovat proudový chránič vypnutím při překročení hranice reziduálního proudu AC, i když žádný DC proud na chránič nepůsobí.

Pro chániče typu „A“ platí:

 Jsou určeny pro střídavé i pulzující stejnosměrné reziduální proudy a případně vyskytující se vyšší frekvence s přítomností podílu malé hodnoty hladkého stejnosměrného reziduálního proudu maximálně do 6 mA DC.

Obvykle najdou uplatnění tam, kde se vyskytují malé pulzní spínané zdroje jako je LED osvětlení, PC technika včetně příslušenství, pračky, atd.

V Německu se musí mimochodem již od roku 2018 povinně instalovat v bytové či domovní výstavbě jen výhradně typ A……. jako prevence.

Pro chániče typu „AC“ platí:

 Tento typ je určen pro obvody, kde lze očekávat jen „čisté“ střídavé reziduální proudy. Stejnosměrné pulzující nebo reziduální proudy DC mohou tyto proudové chrániče reagovat buď zbytečným vypnutím nebo naopak dojde k jejich znehybnění.

Obvykle najdou uplatnění pro ochranu u spotřebičů jako jsou přímotopy, bojlery, motory, osvětlení (mimo LED). atd.

Velmi často se nám stává, že nám elektrikář či konečný uživatel zavolá, že má od nách proudový chránič třeba 10 let a to bez problémů. Podlení dobou mu však nepravidelně „vypadne“ třeba 10x za hodinu nebo 1 x za tři týdny. První neše otázka je, co si poslední dobou koupili. Pokud je to cokoli co má pulzní zdroj, tak na 99% pomůže výměna za typ „A“.

Komentář odborníka k problematice:

Dobrý den pane Hudečku,

 s Vámi popsaným problémem jsem se ve své praxi setkal opakovaně a netýkalo se to jen problematiky proudových chráničů.

Obecně lze totiž vycházet z dogmatu, že pokud zařízení A splňuje předepsané normy pro danou aplikaci, musí být nahraditelné/zaměnitelné zařízením B, které pro danou aplikaci splňuje ty samé normy, funguje však na jiném principu. V přeneseném smyslu by zařízením A byl automobil se spalovacím motorem a zařízením B automobil s elektrickým motorem. Samozřejmě se bavíme o celku. Když se přiblížím k elektrotechnice, tak můžeme vzít náhradu mechanických reléových spojení elektronickými. Tím se přibližujeme meritu věci. Většina sporů o přípustnost používání elektronických proudových chráničů vychází ze dvou důvodů: Neznalost a Neochota přijmout novou technologii.

Ve většině diskusí jsem se setkal s neznalostí, kdy dotyčný vůbec neví, že nějaký elektronický chránič vůbec existuje, i různé typy chráničů (A,B) jsou mimo rozlišovací schopnost a pokud dojde k poučení dochází pak k Vámi zmiňovanému míchání různých norem, předpisů a dojmů.  Ostatně těchto diskuzí jsem vedl s poučenými laiky v minulosti opravdu hodně, nicméně bez většího úspěchu, slovy klasika „Je to marný, je to marný, je to marný“. Od doby, kdy jsem se podobných debat přestal účastnit mám klid, více času na práci a nižší krevní tlak.

Diskuze probíhají i v odborné rovině a tam je to kombinace neznalosti s neochotou přijmout novou technologii. Přes třicet let se věnuji profesionálně elektrotechnice v opravdu širokém záběru a zhruba 15 let spolupracuji úzce s výrobci po celém světě. Uvedu Vám několik příkladů z poslední doby:

1. Hybridní střídač čínské výroby, procházel certifikací. Technik volal, že to nesplňuje normy, protože nemá RCD, musí být proto při montáži zohledněno a nutno osadit proudový chránič typ B. Jelikož jsem osobně byl u výrobce a před uvedením na trh jsem konzultoval design desky střídače věděl jsem, že RCD osazený je. Byl to ale typ podobný tomu na obrázku v mailu (ten vlevo) a technik ho považoval za nějakou cívku nebo trafo. A to měl k dispozici veškerou dokumentaci včetně schémat a dokladů o splnění norem. Trvalo dva měsíce nervů, předžalobních výzev, než byla vydána certifikace.
2. Průmyslová DC nabíjecí stanice, kterou nechal rozebrat revizní technik PRE a následně jí odmítal připojit, protože „tak divné proudové chrániče“ se v Evropě nepoužívají.
3. A velkým hitem poslední doby jsou bateriová úložiště, kde při každé instalaci řešíme problémy s formou a typem různých prvků včetně elektronických RCD.

Celý problém má dle mého názoru několik rovin a v těchto rovinách je třeba ho i řešit.

1. Edukace – dodat do vzdělávacích zařízení všech úrovní podklady pro danou technologii. Základem by mohla být v mailu zmiňovaná studie.
2. Zvýšení podílu na trhu – tady je to zatím velmi slabé, nejsem marketér, ale čím víc se toho bude prodávat, tím „normálnější“ to bude pro montéry, revizní techniky i uživatele a koneckonců i pro velkoobchody.
3. Možné zpřesnění norem, konzultace s profesními organizacemi (bohužel i ty jsou velmi zabedněné, zkorumpované a novinkám uzavřené)
4. Vyvarovat se diskuzím s rádoby odborníky na různých internetových platformách a sociálních sítích. Tam se totiž nikdo přesvědčit nedá.

Poznámky:

1. Pro příklad odkazy na různá šíření nepravd:

• https://nizke-napeti.cz.abb.​com/blog-proudovy-chranic-​ochrana-pred-urazem-​elektrickym-20643 .... kde se dokonce uvádí zákaz používání: Možná nevíte, že norma ČSN 33 2000-5-53 ed.3, čl. 531.3.4 dovoluje v ČR instalovat jenom takové proudové chrániče a jističochrániče, které jsou na síťovém napětí nezávislé. Tedy jinak řečeno, v ČR je zakázáno používat ty napěťově závislé. 
• https://www.oez.cz/aktuality/​jak-pripojovat-1modulove-​jisticochranice-lmf-nejen-v-​domovnich-instalacich

2. Obecné trendy vývoje jistící techniky směřují stále více a více k elektronickým řešením. Důvody vyšší přidané hodnoty jsou jak ve spolehlivosti a ceně, tak v rychlém vyhodnocování havarijních situací. Příkladem poslední doby jsou přístroje AFDD, proudové chrániče typu B, rychlé jištění na principu stykačů s elektronikou, atd... 

3. Můžeme v souvislosti s principy přemýšlet i takto:

   1. Kdo z vás ví o tom, že by se díky elektronických chráničům stal nějaký úraz (jistě jich fungují jen na území ČR miliony kusů).
   2. V případě výpadku „N“ nebude fungovat el. obvod, na což se jistě snadno přijde (např. nefunkční spotřebiče). Vodič N je izolován stejně jako fázový vodič, a proto při této první poruše pro lajka nevzniká žádné el. riziko.
   3. Muselo by dojít opravdu k VELMI velké náhodě, že by nastal současně jak výpadek „N“, tak by se současně propojila fáze (druhá porucha) například s rámem stroje a tím hrozil úraz, Navíc na kategorii rizika „druhá porucha“ se elektroinstalace a její jištění nenavrhují. Viz: ČSN EN 61140 ed. 3 čl. 4.1 platí základní pravidlo: Nebezpečné živé části nesmějí být přístupné a přístupné vodivé části nesmí být nebezpečně živé za normálních podmínek ani za podmínek jedné poruchy.
   4. Permanentní magnet u proudově nezávislých přístrojů ztrácí časem intenzitu magnetického pole, takže parametry přístroje se časem mění (u elektroniky tomu tak není).
   5. Proč elektronické RCD přístroje nevyžadují tak častou povinnost testování? Protože u nich nehrozí zmagnetizování cívky.
   6. Proč jsou magnetické více citlivé na vlhkost. Protože mají náchylnou cívku.
   7. Možná nevíte, že především malé „magnetické“ proudové chrániče nemají konstrukční možnost odstínění a proto jsou více citlivé na vnější magnetické pole, které může zásadně ovlivnit parametry.
   8. Kdyby byly přístroje na elektronickém principu opravdu tak špatné, tak proč nejsou zakázané?
   9. Nebude vhodné se řídit raději svým vlastním rozumem a prověřovat si všechny zásadní informace z více zdrojů?
   10. Atd.

Poznámka: neupřednostňuji tímto elektronický princip (uplatnění podle podmínek praxe nachází velmi dobře oba systémy), ale vadí mi neobjektivní kritika.

4. Firma BONEGA nabízí všechny konstrukční typy chráničů RCCB a RCBO:

• přístroje na elektronickém principu jsou označeny tak, že na konci typu mají pro srozumitelnost malé písmenko „e“.
• proudově nezávislé dvoumodulové RCBO (magnetické) i připravované jednomodulové jsou navíc s unikátní funkcí dělené páčky, která pro rychlejší hledání příčiny vypnutí odlišuje reakci jističe a proudového chrániče